Je to lenost nebo vyčerpání?

Lenost vs. vyčerpání

O prokrastinaci se mluví na každém druhém kroku a my si moc dobře uvědomujeme, že odkládat věci nám nic nepomůže. Ale někdy to prostě fakt nejde…

Co se skrývá za tím „fakt nejde“ – lenost nebo vyčerpání?

Odsuneme, nedoděláme nebo ani nezačneme.

Klientka Jana mi povídá: „Já prostě nedokážu poznat, jestli se jenom vymlouvám a jsem líná nebo jestli jsem fakt tak strašně unavená. Nedokážu se překonat, začít a vydržet. Nevím jak.“

Jen těmito třemi větami ke mně pouští sdělení na několika úrovních. Pojďte se na ně podívat. Pokud máte s příběhem mojí klientky něco společného, třeba najdete i řešení.

Začnu od konce. Pokud neví jak, zajímalo by mě, jestli má nějakou teorii o tom, co by mohlo stát za její nechutí pustit se do práce?

Když říká, že nedokáže poznat, jestli je to lenost nebo únava, je důležité, že si všimla, že příčina neschopnosti začít a vytrvat může být minimálně dvojí.

Abychom byli schopni si poradit s nějakým naším vnitřním rozpoložením, důležitým předpokladem pro to, něco s aktuálním stavem udělat, je, vůbec si ho všimnout a mít pro něj pojmenování.

Pokud navíc dokážete rozlišovat různé stavy a prožívání, v tomto případě odlišit od sebe lenost a únavu, dokážete postupně pátrat i po tom, co vám brání.

Jana zatím jen tuší, rozlišuje dva stavy, ale vlastně se v nich nevyzná. Říká, že se nedokáže překonat, začít a vydržet. Potřebuji tomu porozumět, tak se ptám dál:

Říká, že schopnosti má, v tom problém není. Nedokáže překonat sama sebe, cítí nechuť, chybí jí odhodlání.

To je zajímavé. Chci, aby mi víc popsala tu činnost, do které se přemlouvá.

Jana popisuje, že smysl celkem má a obtížná příliš není. Proto tomu nerozumí, vlastně jí nic moc v cestě nestojí, a proto ji trápí, že je líná a nedokáže se dokopat něco dělat. Pátráme po tom, jestli by šlo činnost pro Janu nějak zatraktivnit. Pokud má smysl, ale není příliš obtížná, možná je pro Janu jen malou výzvou.

Jana přemýšlí nad tím, co z činnosti udělá výzvu, doplňuje a přehodnocuje a mě dál zajímá ještě jedna věc:

Jana zjišťuje, že vlastně moc ne. Ale už to slíbila, tak to musí dodělat. Navíc je takových věcí, které má rozpracované víc, potřebovala by je dodělat, aby se jí ulevilo, aby vyčistila stůl, získala čas a prostor a mohla se věnovat důležitějším projektům.

Zjistily jsme, že skoro všechno, na čem Jana aktuálně pracuje vlastně hoří, už je dávno po termínech, a to ji znervózňuje. Neví, co má upřednostnit, tak se v tom tak plácá, přebíhá od jednoho k druhému a dokončené tím pádem není skoro nic. Střídají se u ní různé nálady, panika, smutek a naštvání, a to ji vyčerpává a paralyzuje.

Zkoušíme se v té změti činností zorientovat. Chci po Janě, aby sepsala všechny své činnosti na papír. Co dělala v posledních pár pracovních dnech, čemu všemu se v průběhu dne věnovala? Jaké projekty nakousla, co zvládla rozpracovat nebo posunout, ale taky mě zajímají všechny činnosti mezi tím včetně svačin, telefonátů, emailů, brouzdání po internetu atd.

Když měla pocit, že je seznam kompletní, začaly jsme ho třídit. Chtěla jsem, aby každou jednu položku zařadila do jedné z kategorií.

  1. urgentní a důležité – Sem patří všechny činnosti, které hoří. Krize, které vyžadují okamžitý zásah, naši okamžitou pozornost a jednání. Ať už je to zlomená ruka vašeho dítěte a nutnost okamžitě startovat auto a jet do nemocnice nebo projekt, který je po termínu a Vám hrozí, že nedostanete zaplaceno. Jana tady má aktuálně pěknou hromádku. Jak jste na tom vy?
  2. neurgentní, ale důležité – Věci, které víme, že bychom měli dělat, ale ony nehoří. Chápeme jejich důležitost, ale máme přece čas, proto se tyto činnosti tak snadno odkládají. A odkládají se tak dlouho, až se jednoho dne objeví v kategorii 1 – krize, hoří. Právě proto je to vlastně nejdůležitější kategorie, ta které bychom měli věnovat nejvíc pozornosti, věnovat se těmto věcem pravidelně a předcházet tak krizím. Může sem patřit samozřejmě disciplinovaná příprava diplomové práce, zpracovávání projektu kousek po kousku, ale taky péče o vlastní zdraví, pravidelná strava, spánek a hodnotný odpočinek nebo třeba péče o dobré vztahy. Co všechno z vašeho seznamu sem zařadíte?
  3. urgentní, ale nedůležité – Tohle je zajímavá kategorie, často totiž zjistíme, že těmito věcmi trávíme příliš mnoho času. Patří sem veškerá vyrušení, věci, které se nám neustále připomínají, nejde je nevidět a třeba se nám i těžko ignorují. Často jsou to priority ostatních lidí, ne naše vlastní (někdo chce naši pomoc, okamžité zpracování nějakého zadání apod., typickým příkladem je taky zvonící telefon). Co všechno tady máte vy?
  4. neurgentní a nedůležité – Tyhle jsou zrádné, často jsou to věci, které nám přináší potěšení a my do nich rádi unikáme. Máme pocit, že tak odpočíváme, že se na chvilku zbavujeme stresu, ve skutečnosti ale jen odvádíme pozornost od toho důležitého. Jako příklad sem patří veškeré scrollování na FB, Instagramu, youtube atd. a sledování televize. Co dalšího sem zařadíte ze svých činností? Sami zvažte, kolik času v této kategorii trávíte.

Lenoch vs. perfekcionista

Jana má rozřazeno, má s čím dál pracovat. Najednou jí to všechno dává větší smysl a chce se jí jít okamžitě řešit „to svoje podstatné“.

Nakonec ale přináší ještě jednu pochybnost: „Jenže, já, i když si zkusím jít odpočinout, tak mě hned pronásledují výčitky svědomí. Je to jak ozvěna v hlavě: „Jsi prostě líná!“, „Máš slabou vůli!“, „Takhle v životě ničeho nedosáhneš!“, „Samo se to neudělá.“ Takže si stejně ani neodpočinu …“

Pokud máte energii i kapacitu, schopnosti, znalosti a informace, se do činnosti pustit a třeba ji i dokončit a neuděláte to, s největší pravděpodobností vás aktuálně přemohla lemra lenost.

Lenost slovníky definují jako zahálčivost, apatii, strnulost, nedostatek snahy realizovat svou potencionalitu, neschopnost pustit se do práce nebo tendenci vyhýbat se činnosti nebo námaze přes schopnost ji vykonat.

Lenost může mít neblahé vedlejší účinky jako třeba nedostatek pozornosti vůči každodenním úkolům, to, že nejsme schopni vykonávat své povinnosti, nezajímá nás naše místo ve světě a jsme celkově nespokojení se svým životem. Přináší neklid, který nám brání žít v přítomnosti a budoucnost vykresluje takovým způsobem, že nás ta představa ochromuje.

Jenomže, co když se lenost objevila jako doprovodný jev? Skrytou příčinou stavu, který Jana popisuje může být touha po perfektních, bezchybných výsledcích. Říkáte si jakto? Přece pokud chci něco perfektní, tak makám a neválím šunky.

Jenže tahle potřeba být perfektní, efektivní, produktivní, pořád po sobě něco hodnotného nechávat, honit se do úmoru, ladit každý detail, znova a znova předělávat, co už jste měli skoro hotové, protože „to“ pořád není „dost dobrý“, spouští začarovaný kruh práce, která nic nepřináší. Když nedokončujete, nevidíte výsledky, nemáte mít z čeho dobrý pocit, jste frustrovaní, dostavuje se únava, nechuť cokoliv dělat a nakonec se přidá sebekritika a výčitky.

A sebekritiku, tu my umíme. Dokážeme si hodiny a dny vyčítat svoje nezdary, to že bychom měli dělat víc nebo lépe, důkladněji, častěji a rychleji. A o to hůř pak snášíme momenty, kdy se nám nechce a jsme zase na začátku…

 Loučím se dnes moudrem:

„Lenoch se prý nejvíc nadře… a nebo vymyslí zlepšovák.

Workoholik a perfekcionista se jenom nadře.“

Tak to zvažte, jestli občas neprospěje trochu polenošit :-)

 

Kategorie třídění činností vychází z principů osobního řízení podle S. R. Coveye. Doporučuji se začíst do jeho knihy 7 návyků skutečně efektivních lidí.

Simona Dosedělová
Mým posláním je zpřístupňovat cestu k porozumění životu. ♥ Pomáhám svým klientům nacházet rovnováhu mezi prací a osobním životem a dát prostor radosti, která se někdy zdá být zakázaným ovocem. ♥ Jsem průvodcem na životních rozcestích, když ve vztazích chybí pochopení a laskavost. A jsem ve své přirozenosti spíš řešitel než ten, kdo vyčkává. Zastávám variantu komunikovat spolu důležité věci, i přestože jsou nepohodlné, než se před nimi schovávat a nechat je hnít. ♥ Jsem koučka a lektorka. ♥ Napsala jsem pro vás eBook ZDARMA Minikouč do kapsy >>Více se o mně dozvíte zde >>
Komentáře