Jsem žena, která věří že...

... zodpovědnost a smysl pro povinnost se nevylučuje
s hravostí, lehkostí a úsměvem.

... kvalitní a podpůrné vztahy jsou založené na laskavosti.

... život se stává naplněným tehdy, když je naplněný
smyslem, láskou a radostí.

V rámci individuálního koučinku pracuji
s tématy spokojených a naplněných vztahů
a s tematikou work-life balance.

Mým posláním je zpřístupňovat cestu k radostnému a smysluplnému životu.

Pomáhám svým klientům (znovu)nacházet:

  • rovnováhu mezi prací a osobním životem,
  • pochopení a laskavost ve vztazích, které žijí,
  • a prostor pro radost, která se někdy zdá být zakázaným ovocem.

Jsem ve své přirozenosti spíš řešitel než vyčkávající.
Komunikovat důležité věci, i když mohou být nepohodlné, považuji za užitečnější,
než se před nimi schovávat a nechat je hnít.

Taky jsem na své cestě párkrát upadla

Pokud můj přiběh chcete nahlédnout a pochopit blíž, najdete ho >>tady<<.

Žila jsem v přesvědčení, že práce je to nejdůležitější na světě, že práce ze mě dělá hodnotného člověka.

Ruku v ruce s tím šlo taky přijetí jakéhosi stavu nutnosti plnit v životě hlavně povinnosti a vše radostné, co život nabízí odsunout na "až zbyde čas"... Zjistila jsem, že je až příliš jednoduché ze svého slovníku pojem "volný čas" vymazat úplně, nahradit ho prací a ztratit díky tomu přátele i úsměv. 

Ruku v ruce s tím šla taky určitá naučená poslušnost, snaha zavděčit se a být se všemi zadobře. S takovým nastavením jsem snadno uvízla ve vztahu plném manipulace a lží. Bohužel navíc s mužem, který mě zasvětil do tajů života s alkoholikem, s člověkem emočně nestabilním, výbušným a agresivním.

Poznala jsem, jak je snadné manipulaci podlehnout a jak rychle je možné ztratit sám sebe, když se vztah nekontrolovaně houpe nahoru a dolů.

Zjistila jsem taky, jak složité je z takového vztahu uniknout a začít znovu vytyčovat hranice osobní svobody a identity, které mezitím postupně bledly.

a díky tomu jsem se naučila

  • To, co dělá náš život radostným a plným jsou láskyplné vztahy. Když žijeme jen pro práci a povinnosti pohltí celý náš život, vytrácí se radost - naše životodárná energie skomírá a trpí naše nejbližší vztahy.
  • Spokojenost, lásku, respekt, ani uznání si nezískáme tím, že budeme žít podle pravidel, která nám diktuje někdo jiný, ani snahou naplnit (často jen domnělá) očekávání ostatních na úkor vlastních potřeb.
  • Dokud odvozujeme vlastní hodnotu od hodnocení, které nám dopřávají (byť ti nejbližší) lidé kolem nás, nezbavíme se pochybností, které máme sami o sobě a o svých rozhodnutích. Stále budeme mít potřebu si ověřovat, jestli jsme "dost" a jestli jednáme správně. 
  • Opěrné body musíme hledat sami v sobě - znát své silné stránky, jednat v souladu se svými životními hodnotami a ohlížet se na to, jak se v životě cítíme. To nás daleko spíš dovede ke spokojenosti a dovolí prožívat svůj život jako smysluplný.
  • Chybujeme všichni a je to v pořádku, pokud si z chyb bereme ponaučení a neopakujeme ty stejné přešlapy pořád dokola. Není ale v pořádku za sebou své chyby táhnout. Není v pořádku se za jednu chybu trestat stokrát a není v pořádku na svých chybách stavět svou budoucnost.

Vlastní zkušenost mi říká, že často dřív hledáme odpovědi po vlastní ose, než si řekneme "možná by to bylo fajn s někým probrat" a proto pro vás píšu:

  • blog, kde se zamýšlím nad důležitými tématy našich životů, třeba zrovna tam najdete odpověď na některé vaše otázky :-)
  • články na web psychologie.cz
  • eBook s názvem Minikouč do kapsy, který si můžete bezplatně stáhnout >>zde<<

O tom jak pracuji si můžete víc přečíst >>tady<< a můj osobní příběh najdete >>tady<<.

Moje zkušenosti

Věnuji se osobnímu i virtuálnímu koučinku.

Mou srdeční záležitostí je spolupráce se zdravou školkou s montessori programem Mateřinkou Brno.

Individuálně nejčastěji pracuji s dospělými. V minulosti jsem se ale věnovala také práci s dospívajícími a dětmi např. při vedení adaptačních kurzů, instruktorství aerobicu a výuce tance v mateřských školkách. Ve společnosti Tutor s.r.o. jsem připravovala studenty k přijímacím zkouškám na VŠ (obor psychologie).

Všechno jsou to nezapomenutelné a velmi obohacující zážitky. A zvlášť při práci s malými dětmi jsem si uvědomovala, jak mají v mnohém co učit spíš ony nás, než my dospělí je. Děti jsou vnímavé a zvídavé, čtou mezi řádky, mají přirozenou touhu poznávat a chuť bavit se a nejsou při tom svázány předsudky, předpoklady a očekáváním.

Později mi přibyla ještě zkušenost z korporátního prostředí. A ačkoliv jsem si odtud odnesla i mnoho dobrého, převážil pocit, že tam nepatřím. Z počátečních dobrých dojmů jsem postupně vrůstala do prostředí, kde nosit kravatu znamená, nechat si den ze dne utahovat uzel, až se nakonec stane škrtící smyčkou. 

Pod tlakem příkazů, očekávání, pohrůžek, snadno vítězí obavy projevit svůj názor, být sami sebou, až nakonec pochodujete v uniformním rytmu s ohnutými zády a sklopenou hlavou.

Účinným protijedem je sebepoznání, které je současně jedním ze základních stavebních kamenů naší vnitřní síly. A na tom se svými klienty pracuji.

Kromě toho probouzíme dospělou touhu a chuť poznávat, tvořit a bavit sevracíme zpět do života radost, která se někde po cestě k dospělosti poztrácela. 

Vzdělání

Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Pedagogika - veřejná správa. Část studia jsem strávila na španělské Universidad de Granada, kde jsem se věnovala především vývojové a sociální psychologii.

Studovala jsem také obor psychologie na Masarykově univerzitě v Brně a ačkoliv jsem studium ukončila předčasně, zájem o tento obor mě nikdy neopustil a dál se v něm vzdělávám.

Absolvovala jsem výcvik koučů "Practitioner ACE" akreditovaný ICF a EMCC pod vedením Norberta Riethofa a Anity Crkalové, seminář Existenciálního koučování s prof. Alfriedem Länglem, certifikovaný výcvik Prázdninové školy Lipnice „Metoda zážitkové pedagogiky“ pod vedením Petry Drahanské.

Dosud nabyté znalosti stále prohlubuji dalším studiem. A pořád a pořád objevuji nové směry a nová témata, která mé povědomí o lidském nitru obohacují a rozšiřují.

Pro svůj vlastní rozvoj a klid v duši se věnuji jógové a meditační praxi.

Formální i neformální vzdělání považuji za nezbytné, ale jsem přesvědčená,
že nenahradí to, co nás učí život sám.

Významní učitelé, kteří nás potkávají nemusí mít vždy titul před jménem,
jsou jimi i naše děti, partneři, rodiče, přátelé i nepřátelé.

John Betjeman