Simona Dosedělová

work-life balance koučka, lektorka sebekoučování

Pomáhám najít cestu z ne-času,
ze života, kdy nestíháte, nemáte čas.

Znám způsob, jak z chaotického pobíhání mezi povinnostmi, zachraňováním skomírajících vztahů
a smutným pohledem za svými nenaplněnými sny o odpočinku,
vytvořit fungující systém a najít tak cestu ke spokojenému životu.

Jako koučka naslouchám, podporuji,
stavím výzvy i bezpečné prostředí,
abyste mohli zažít ten pocit úlevy, když "TO" řeknete nahlas
a nenecháte to v sobě shnít!

A protože vím, že často dřív raději hledáme odpovědi po vlastní ose,
než si řekneme "možná by to bylo fajn s někým probrat",
věnuji se problematice sebekoučování.  
Vedu k osvojování koučovacích schopností, jako kompetencí moderního člověka. Učím, jak je uplatňovat sám na sebe i jaká úskalí to obnáší.

Můj příběh

Dnes umím s klidem přijímat změny
i nečekané situace, které život přináší.

Snažím se jim porozumět.

Když se rozhoduji, na co a jak budu reagovat,
jsem ve svém rozhodování svobodná.

Mít tyto schopnosti je obrovské bohatství,
ale je k tomu potřeba kuráž, vyrovnanost a pokora.

Ve svém slovníku dávno nemám výrazy "Nemám čas! Nestíhám!", protože vím, kdy má co přednost. Dnes vím, kdy pracovat a kdy odpočívat, jak moc pracovat a jak moc odpočívat. Nedávám sama sebe a své potřeby na poslední místo a žiju tak, abych měla vždy dostatek času i energie, kterou můžu věnovat své rodině, přátelům i sama sobě.

Sousloví Work Love Enjoy se stalo mým symbolem pro život naplněný smyslem, láskou a radostí.

Klidu, vyrovnanosti a nadhledu jsem se musela naučit. Předcházelo tomu dlouhé období napětí, nervozity, neustálého spěchu, stresu a spousty strachů. 

V zajetí přesvědčení, nároků a domnělých očekávání

Dlouho jsem žila v zajetí přesvědčení, že hodnotného člověka ze mě dělá odvedená práce, že odpočinek si musím zasloužit (nejdřív práce, zábava “až pak”), že cokoliv mám udělat, musí být perfektní, bezchybné, dokonalé, že selhání se nepřipouští a taky, že lásku a dobré vztahy získám ustupováním a vycházením vstříc.

Nenápadně se tvářící toxický koktejl, který vyčerpal všechny mé síly,
na pár let mě uvěznil v manipulativním vztahu doprovázeném agresivními výpady
a připravil o radost ze života.

V nastavení "hodně makat, abych to v životě někam dotáhla", jsem se denně ohlížela přes rameno, jestli splňuji nároky, které jsou na mě kladeny. A pod tlakem těchto nároků a očekávání jsem nakonec poslušně pochodovala v uniformním rytmu s ohnutými zády a sklopenou hlavou.

Můj život pohltila práce a já díky tomu ztratila volný čas, přátele i úsměv. Nejdřív to byly dvě vysoké školy, které jsem "nutně musela" studovat současně. K tomu jsem neváhala přidat noční brigádu. Později jsem si při práci pořizovala další pracovní úvazky, které vyplnily večery po práci a víkendy. "Nemám čas" byla moje nejčastější odpověď na cokoliv - na rodinné oslavy, na kafe s kamarádkou, na sport, kulturu, na spánek.

Vztahy, které mi zbyly, jsem měla navázané s podobně smýšlejícími lidmi, s těmi, co jsou nároční, zaneprázdnění a chtějí toho v životě hodně dosáhnout.

Jedním z nich byl i můj tehdejší partner. Na první pohled inteligentní, zábavný muž, který uměl dělat dobrý dojem. Současně ale také muž, který mi představil svět neuvěřitelných příběhů a lží, které dokázal prezentovat tak věrohodně, že o jejich pravdivosti nikdo nepochyboval. Muž, který mi ukázal svět, kde vládne alkoholová závislost, nepředvídatelná nálada, výbuchy vzteku, ponižování a agrese.

Poznala jsem, jak snadné je podlehnout manipulaci a ztratit sama sebe ve vztahu, který se nekontrolovaně houpe nahoru a dolů a zjistila jsem, jak složité je z takového vztahu uniknout a znovu vytyčit hranice osobní svobody a identity, které mezitím téměř zmizely.

Ale teď tu stojím, dívám se zpět a všechno je jinak.

Vím, o co se v životě můžu opřít a svůj úsměv mám dávno zpátky :-) 

Chvála chybám a novým začátkům

Z manipulativního vztahu, který mi dennodenně podrážel nohy i sebevědomí, se mi podařilo utéct, ale odnesla jsem si s sebou slušnou dávku sebeobran, které narušovaly moje další vztahy i normální fungování. A protože jsem moc nerozumněla tomu, co se děje a nevěděla, co s tím, soustředila jsem zase ještě víc pozornosti na práci.

Můj život se postupně scvrknul na ranní a večerní hygienu, trochu spánku, práci a spoustu nezdravých reakcí v partnerském soužití. Žila jsem tenkrát krátce s novým přítelem a až když hrozilo, že se náš vztah rozpadne, donutilo mě to hledat způsoby, jak si uspořádat svůj život, abych vedle práce zvládala i žít, abych zachránila náš jinak pěkný vztah a našla nadhled a klid.

Nastoupila jsem tenkrát na cestu terapie, abych prozkoumala vlastní hlubiny a ušla jsem pořádný kus cesty. Spolupracovala jsem s kouči a sama prošla výcvikem. Navázala jsem na studium psychologie a dál studovala účinné způsoby práce se svou vlastní myslí, emocemi i energií. Zkoumala jsem podstatu naší osobnosti, proč se chováme, tak jak se chováme, na základě čeho se rozhodujeme, i co nám v rozhodování někdy brání.

Postupně jsem oprašovala své vlastní hranice, které zavály nánosy zákazů, příkazů a strachů, domnělých očekávání a všeho toho, co jsem předpokládala, že musím a měla bych. Sbírala jsem poztrácené kousky toho, kdo jsem.

Dnes vím, že není potřeba si nic vyčítat, protože tady stojím, ohlížím se zpátky, chápu, že to nebylo dobrý, ale je to za mnou. V každém začátku něčeho nového je dvojí příležitost, jak naložit s tím, co s sebou táhneme z minulosti.

  • 1
    Minulost se může stát doživotním prokletím, které pronásleduje a připomíná, jak jste v životě selhali.
  • 2
    Minulost se taky může stát zdrojem síly, který připomíná, že jste to byli vy, kdo řekl dost a díky komu se dnes zase usmíváte.

Vybrala jsem si druhou variantu. Pochopila jsem, že chybujeme všichni a že je to v pořádku. 
Není ale v pořádku za sebou své chyby táhnout, pořád dokola si je vyčítat a stavět na tom svou budoucnost.

Pochopila jsem, že všechny chvíle v našem životě, mají potenciál být skvělým učitelem.

Work Love Enjoy

Dnes si říkám, že jsem potřebovala poznat, kde leží úzkost a beznaděj, abych mohla objevit zapomenutou krajinu štěstí a spokojenosti.

Okamžiky, kdy mi docházela síla a všechno kolem se hroutilo, dovolily mému vnitřnímu hlasu šeptat: bude to tak, jak já budu chtít. Byly to okamžiky, které mi dovolily doufat ve změnu a happy endy.

Ale až to pověstné tvrdé dno mi jasně ukázalo, že doufat je na nic, pokud tam zůstanu sedět.

Rychle mi došlo, že věci naberou takový směr, jaký jim dám, a že to není alchymie, ale převzetí zodpovědnosti.

Být šťastný je opravdu rozhodnutí, ne náhoda.
Pokud chcete radost v životě zažívat, nečekejte, že vám ji někdo nadělí,
jděte jí naproti, vytvářejte ji.
Je to důležité!

My se totiž někdy tváříme, že úsměv a radost jsou
takové doplňkové věci v životě. Že s nimi je život fajn,
ale jsou tady přece důležitější věci.
Život je vážný a plný starostí a zodpovědnosti a to je tíha!
To je... ale s úsměvem se všechny ty starosti a zodpovědnosti lépe zvládají.

Úsměv a radost jsou projevy živé energie. 
Když nám chybí, náš životní příběh nemůže být zdravý. Postrádá šťávu, je smutný, šedý, prázdný.
Proto považuji za důležité, aby radost doprovázela všechno, čemu svůj životní čas věnujeme.

Naši životní spokojenost ovlivňují především tři oblasti:

práce, které se věnujeme,
vztahy, které žijeme,
a to jak odpočíváme a dočerpáváme energii,

a proto se stalo sousloví Work Love Enjoy 
mým symbolem, pro život naplněný
smyslem, láskou a radostí.

Přála bych si, aby vám tento symbol připomínal,
že život je snazší, když víme, čemu dát zrovna přednost.

a Vy to víte, i když si občas myslíte, že ne

Jako koučka
naslouchám a podporuji,
stavím výzvy i bezpečné prostředí,
abyste mohli zažít ten pocit úlevy,
když "TO" řeknete nahlas
a nenecháte to v sobě shnít!

Work-life balance není jen pro ty, co pracují moc,
ale i pro ty, co pracují málo.
Učím hledat rovnováhu mezi prací a osobním životem
ty, kteří jsou prací zahlcení,
i ty, kterým v různých životních obdobích chybí
pracovní vytížení nebo kontakt se svým oborem.

Pomáhám (znovu)nacházet cestu
k radostnému a smysluplnému životu.

Protože kde chybí smysl, láska a radost,
tam trpí vztahy a bolí duše.

Pokud Vás zaujalo předchozí povídání,
shrnula jsem důležité Aha-momenty své cesty
do 4 jednoduchých kroků k vyrovnanému životu.

PDF v hodnotě životní zkušenosti k nezaplacení
si můžete stáhnout ZDARMA

Nemusíte nic zadávat, nikam se registrovat.
Vytiskněte. Aplikujte.

Čas na život

Vím, že často dřív raději hledáme odpovědi po vlastní ose, než si řekneme "možná by to bylo fajn s někým probrat",
proto se věnuji problematice sebekoučování. Vedu k osvojování koučovacích schopností a upozorňuji na nástrahy, které můžete při sebekoučování potkat.

Koučovací schopnosti považuji za kompetence pro 21.století,
uplatnitelné napříč různými obory i oblastmi našich životů.

Například schopnost usměrňovat svou roztěkanou pozornost, umění opravdu naslouchat, schopnost porozumět, jít do hloubky a klást doplňující otázky nebo schopnost nehodnotit. To je jen část kompetencí, které jsou při koučování důležité.

Pokud chceme mít vztahy založené na respektu,
neobelhávat sebe ani druhé,
rozvíjet své silné stránky a potenciál,
umět zacházet se svými slabinami a své chyby oslavovat jako příležitost učit se,
pokud chceme brát minulost jako zdroj síly a své zkušenosti vytěžit na maximum,
pokud si chceme umět držet hranice, rozumět tomu, proč si je bráníme 
a když už je překračujeme, tak to dělat vědomě a vědět proč,
a pokud si chceme umět věnovat péči, dovolit si odpočinek, regeneraci, dobíjení energie,

musíme dobře znát sami sebe a umět se sebou efektivně pracovat.
To nám pomůže rozeznávat důležité od nedůležitého.

Spousta lidí si uvědomuje, že ukazovat na okolí jako viníka, nepřináší jejich problémům žádné řešení.
Chápou, že pokud chtějí něco změnit, musí začít u sebe, jen často neví jak.
Kouč se změnou umí pomoci, ale pokud není na dosah, je fajn umět se "odkoučovat" sám.

Proto připravuji sebekoučovací seriál

Než půjde seriál do světa, začněte poznávat sami sebe s e-bookem Minikouč do kapsy.
 Můžete jej získat zdarma >>zde<<
nebo si ho rovnou níže stáhněte :-)