Otázky k večeři

Byly doby, kdy nebyl internet, televize, ani rádio. Bylo to dávno. A v těch dávných dobách lidé po večerech sedávali spolu kolem ohně a vyprávěli si příběhy – byli spolu, naslouchali si, věnovali si navzájem svůj čas.

Dnes si často stěžujeme, že na sebe čas nemáme. Denní rytmy mnoha z nás jsou velmi nabyté a často se doma scházíme pospolu až ve večerních hodinách. Unavení, s hlavou jako pátrací balon, zvědaví tak akorát na rychlou večeři a sprchu.

Současně se ale večer stává téměř jediným časoprostorem, kde se naše trajektorie kříží a zpomaluje se naše denní tempo. Tak těch pár vzácných chvil neodbývejte, vraťte svou večeři od televize a počítačů k jídelnímu stolu a věnujte si navzájem pozornost.

Jídlo nás spojuje. A když věnujeme péči jeho přípravě a jeho konzumace je pro nás požitkem, rituál společné večeře se stává pomyslným udržováním domácího krbu, tepla domova, místa, kde je nám příjemně, bezpečno a kam se rádi vracíme.

Není to ale jenom o jídle. Je to o tom, jak se v tom společném časoprostoru cítíme. Dejte své večeři důstojný formát, který bude sloužit utužování vašich vztahů.

Rituál společné večeře je pomyslným udržováním domácího krbu, tepla domova, místa, kde je nám příjemně, bezpečno a kam se rádi vracíme.

A není to jenom o jídle. Je to o společném časoprostoru,
o tom jak se cítíme.

Dejte své večeři důstojný formát a udělejte z tohoto denního rituálu posvátný prostor, který bude sloužit utužování vašich vztahů.

Jak na to?

Říká se, sdílená radost je dvojnásobná radost a sdílená starost je poloviční starost. Jenže my jsme přestali sdílet a tak o sobě navzájem nic moc nevíme.

Znáte například sny a přání svých blízkých? A vědí oni, o čem sníte vy? Víte, na co se těší? Nebo jestli mají nějaký nápad, který by rádi realizovali?

Nesdílíme možná ze strachu, že by to nikoho nezajímalo, možná pro obavy z kritiky nebo hádky, možná taky proto, že se nikdo nezeptal.

Nepěstujeme v sobě dovednost ptát se a zajímat se a nepěstujeme ani schopnost se zájmem naslouchat.

Zato máme velmi dobře vypěstovanou schopnost hádat se o to, kdo má pravdu. :-)

Jasně že znám ty momenty, kdy se z takového pokusu o sdílení stal předmět nepříjemného konfliktu, který končil pocitem “že jsem něco říkala, příště radši budu držet hubu.” Nebo momenty trapného ticha, protože nevíte, o čem se spolu máte bavit nebo chvíle napjatého dusna, protože si někdo z přítomných potřeboval vyventilovat svoje za celý den nasbírané stresy a klidné posezení u večeře mu k tomu dalo příležitost.

Proto tímto článkem zahajuji rubriku “otázky k večeři” a budu vám v ní přinášet inspiraci k tomu, jak se ptát a jak sdílet, abyste mohli sdílet své radosti, novinky, sny a plány s úsměvem a své starosti a stresy se naučili sdílet kultivovaně.

A abyste uměli nahradit běžné otázky bez zájmu “Jak bylo ve škole/v práci?”, na které dostáváte běžné nicneříkající odpovědi “Hm, dobrý.”/”Hm, nic.” otázkami, kterými projevíte opravdový zájem a dostanete odpovědi, které vás budou sbližovat.

Rubriku najdete taky pod #otazkykveceri na Instagramu @work.love.enjoy

Nepěstujeme v sobě dovednost ptát se a zajímat se a nepěstujeme ani schopnost se zájmem naslouchat.

Naučte se sdílet své
radosti, novinky, sny a plány s úsměvem
a starosti a stresy kultivovaně.

Dnešní inspirace

Popřemýšlejte nad otázkami dřív než ke stolu usednete. Co byste se rádi dozvěděli? A co byste rádi vy sami pověděli ostatním (a třeba by vás jen potěšilo, kdyby se zeptali)?

Příprava vám usnadní poprat se s rozpačitým tichem, až si budete říkat “o čem se spolu máme bavit?”, “to je zbytečný, to nikoho nezajímá, zas mě nebudou poslouchat”, “jak to říct, abychom se zas nepohádali?” nebo “mě by zajímalo XY, ale jak se na to mám zeptat?”.

Simona Dosedělová
Pomáhám najít cestu z ne-času, ze života, kdy nestíháte, nemáte čas.

Znám způsob, jak z chaotického pobíhání mezi povinnostmi, zachraňováním skomírajících vztahů a smutným pohledem za svými nenaplněnými sny o odpočinku, vytvořit fungující systém a najít tak cestu ke spokojenému a vyrovnanému životu.

Jako koučka naslouchám, podporuji, stavím výzvy i bezpečné prostředí, abyste mohli zažít ten pocit úlevy, když "TO" řeknete nahlas a nenecháte to v sobě shnít!

A protože taky vím, že často dřív raději hledáme odpovědi po vlastní ose, než si řekneme "možná by to bylo fajn s někým probrat", věnuji se problematice sebekoučování a učím, jak si osvojit koučovací schopnosti, jak je uplatňovat sám na sebe a jaká úskalí to obnáší.

Napsala jsem pro vás eBook, který si můžete stáhnout zde: Minikouč do kapsy >>

A víc se o mně dozvíte zde >>
Komentáře
  • MINIKOUČ DO KAPSY

    Nástroj sebepoznání, který Vám pomůže najít odpovědi, když jste v koncích!

  • Facebook
  • Instagram
  • Články na webu psychologie.cz
  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky